Pamätná kniha
Staničný úrad Račištorf
Pamětní kniha
staničního úřadu RAČIŠTORF
staničního úřadu RAČIŠTORF
Vede: přednosta, vrchní revident Bohumil Hering.
Zdejší stanice, otevřená pro veškeru dopravu, tvoří vlastně jedno z předměstských nádraží bratislavských, vykazujíc typické znaky jejich: silnou osobní frekvencí, zejména v ranních a dopoledních hodinách směrem do města, v odpoledních a večerních hodinách směrem z města.
Naproti tomu komerční služba je nepatrná, ježto zde průmyslu není a věci denní potřeby se dováží ponejvíce silničními vozidly z Bratislavy.
Stanice leží na katastru obce Račištorfu, okres Bratislava, nadmořská výška 142,596 m.
Zdejší obec, ležící na periferii velkého města, je obývána většinou dělnictvem různých bratislavských závodů, a množstvím úřednictva, což se projevuje silnou osobní frekvencí.
Polní hospodářství je nepatrné, zato však kvete pěstování vinné révy a všechna jen poněkud vhodná půda je vzdělána na vinohrady.
Tento nadbytek alkoholu se projevuje v povaze zdejších lidí, násilnických, kde rvačky byly až skoro do nynějších dob (1923) takřka denním zjevem, ba i několik železničních zaměstnanců bylo zraněno.
Pamätná kniha
Staničný úrad Račištorf
Rok 1920 a 1921
Okolnosti, za nichž stanice obsazena, a den kdy se tak stalo, nelze dnes s bezpečností zjistit, poněvadž zde není z oné doby svědků pamětníků. První zdejší přednosta za našeho režimu, a pamětník oněch událostí, msp. Mojžíšek, nyní přednosta v Semilech Podmoklicích, ač několikrát vyzván, žádaná data nesdělil. Po jeho odchodu k domovskému ředitelství, přejal správu stanice (tehdy) revid. Václav Renda, který ji vedl až do definitifního obsazení 22. října 1920, kdy jsem ji převzal já.
První starostí bylo uvésti službu alespoň trochu do pořádku a uvésti ji v soulad s platnými předpisy. Zejména službu dopravní. Ve stanici vyjma dopravního denníku se nevedly žádné jiné protokoly; rozhovory nebyly vůbec protokolovány. Stroje na otočení, přijíždějící od Bratislavy hlavní n a vracející se do Bratislavy seřaď. n, zastavil a vypravil výměnář, aniž o tom výpravčí věděl. Úměrně dopravní službě byla vykonávána i služba komerční. Uzávěrky osobní pokladny konány 2 - 3 do měsíce atd.
Poněvadž obsazení jednotlivých stanovišť bylo neúplné, byli přijati od. odboru / dělníci: J. Lisý, K. Lisý, Frant. Markl na doplnění stavu, později ješte Ludv. Kedmarič.
29. listopadu 1920 najel stroj vl. 185 při doplňování zátěží na stojící vozy tak prudce, že vymáčkl s kolejí služební vůz a dva vozy porouchány (Č. 2689/20).
5. února 1921 byl brzdař Václ. Klečkovi z Bratislavy hlavn. n. poraněn při posunu s vl. 167. Po ošetření odeslán do Bratislavy do nemocnice. (Č. 142/21)
12. července 1921 vypadl při příjezdu vl. 149 na schůdkách vozu stojící cestující Sečkář z dědiny Ompitálu a byl těžce poraněn na hlavě. Nehodu zavinil sám. (Č. 901/21)
28. září 1921 zachytil stroj vl. 137 v zastávce Dynamitce přidělené účetně zdejší stanici, čističe strojů Ant Blahu z Bratisl. N. Města, a na místě usmrtil. (Č. 1108/21)
Rok 1922
8. února 1922 vypadl na odbočce z jedoucího vl. 3939 cestující Josef Valichora a zraněn těžce. (Č. 164/22)
Koncem tohoto roku napadly takové spousty sněhu, že několikráte způsobily zavátí trati a zastavení (přechodné) dopravy v trati Bratislava Leopoldov.
Již před vánočními svátky počaly prudké sněhové bouře; sníh hnaný z kopců se zarážel o deponované vozy odstavené v ten čas na kolejích č. 6 a 7 a zanášel dopravní koleje vrstvou tak silnou, že si vlaky jím razily cestu pouze s největší obtíží. Po celé svátky pracovalo 40-50 na odklízení sněhu a udržovalo sjezdnými, alespoň hlavní koleje.
Spousty napadaného sněhu zavály během noci a dopoledne, kdy vítr nejvíc zuřil, nejen odstavní, ale i hlavní koleje, takže pro dopravu a řazení vlaků nákladních, které zde sestavovány pro Marchegg, zbývaly často pouze klej I a II, ostatní koleje byly úplně vyřazeny.
Z odházeného sněhu se vytvořil na straně k Bratislavě násyp přes 2m výšky.
Po svátcích se pohoda poněkud zlepšila, za tím větší silou propukly vánice v posledních dnech roku.
V noci ze dne 29/12 na 30/12 uvízl v závějích na třetí koleji vl. 192.
Pokusy o vyproštění za pomocí náhodou přítomného stroje na otočení selhaly úplně, a na dvakrát přeložený vlak ponechán konečně živlům na pospas a vyhrabán teprve příštího dne, dělníky odboru, když vítr poněkud polevil.
Téže noci musil si stroj vl. 309 nejprve proklestiti pluhem cestu po prvé koleji, nežli mohl být dále vypraven.
Přes den síla větru poněkud polevila, ale rozzuřila se po půlnoci na posledního prosince měrou daleko větší nežli dosud. Vůbec se zdá že 31/12 - 1/1 byly vyvrcholením krize, která kdyby byla potrvala ještě dalších 24 hod., byla by úplně ochromila dopravu, alespoň ve zdejší stanici jistě.
Rok 1923
Brzy po půlnoci uvízl na trati mezi Sv. Jurem a zdejší stanicí vl. 8602, ač vl. 137 jedoucí asi 30 min. před ním opačným směrem, projel bez závady.
Strojvedoucí, který se pokoušel prorazit vrstvami sněhovými, vida marnost svého namáhání, pokusil se konečně o projetí alespoň se strojem, ale po několika desítkách metrů zůstal trčeti i on.
Pomocný stroj, který si vyžádala zdejší stanice ze Seřaď. n, uvízl zde na třetí koleji a ven se ani nedostal.
Vlak 8602 vyprošťován po zbytek noci po částech stroji za ním jedoucích vlaků ze Sv. Jura.
Mezitím dojel z Bratislavy osobní vlak č. 121, který nemoha dále, se nabídl, že se pokusí o vyproštění stroje 8602. Ale i ten uvízl ve spoustě sněhu, skoro na stejné výši s pomocným strojem, který tam už stál.
Přivolán nový pomocný stroj, který nejprve uklidil soupravu vl. 121 za staniční budovu, kde byla přeci jenom poněkud kryta a potom opětoval pokus o vyproštění stojících už na koleji II a II zavátých strojů a uvízl tam i on, a všechny stroje vyprošťovány teprve za denního světla dělníky odboru.
Poněvadž podobné poměry byly na více místech trati, zastavena pro zbytek noci a dopoledne doprava. Přímé vlaky pro Leopoldov dopravovány přes Galándu.
Po uvolnění trati odeslány během dopoledne nákladní vlaky 8602 a 178 ze Sv. Jura do Račištorfu. Strojů použito na rozkaz dopravního kontrolora na vyproštění pomocných strojů, uváznuvších ve sněhu. Přitom odtržen od jednoho z pracujících strojů tendr, který byl taktéž skoro ihned sněhem zanesen.
Vlak č. 3942 z Bratislavy N. Města dovezl stroj tamní výtopny, který při objíždění v druhé koleji uvízl ve sněhu a vyproštěn teprve později.
Poněvadž k polednímu se poněkud vyjasnilo a vítr zmírnil, počala se vyvíjeti situace příznivěji, což potrvalo do rána dne 1. I. 24.
K polednímu tohoto dne se vítr rozbouřil plnou silou, v první koleji poblíže stanoviště č. 3 se vytvořila krátká, ale zato vysoká závěj, kterou vlaky pouze s potíží prorážely.
Nejsjízdnější byla kolej č. 2, III. kolej byla podezřelá a nepoužívána.
Rok 1924
Osobní vlak č. 123 uvízl při odjezdu asi 100 m za stanovištěm č. III v závěji. Necelých třicet minut před tím projížděl touto kolejí úplně bez závady stroj od vl. 3942.
Ač byla pomoc takřka ihned po ruce, 2 stroje řady 328 nebylo možno vlakem hnouti; když u jednoho stroje přetíženo táhlo a bylo nebezpečí, že sníh zavěje i druhý stroj, zůstavena souprava s vlakovým strojem osudu, cestující převedeni do posledního vozu.
Sníh pod tímto vozem dělníky odhrabám a po několika marných pokusech, když už se zdálo, že i pomocný stroj ze závěje se nevyprostí, se podařilo alespoň jeden vůz vyprostiti.
Celá tato manipulace vyžadovala skoro půl třetí hodiny přímo nadlidské práce. Souprava vlaku i s vlakovým strojem zůstala trčeti až do druhého dne, kdy dvě roty zákopníků z Bratislavy konečně sníh odklidily. V stroji uhašen po poledni oheň.
Poněvadž pro dopravu zbývala pouze první kolej, třetí byla víc než podezřelá, přivolán velký sněhový pluh a ten za pomoci asi 30 lidí pročistil třetí kolej.
V 19.16 projel celou kolejí pluh a odbor hlásil, že koleje možno používati.
K 19.17 však uvízl na ní vl. 115 asi 100 m před soupravou vl. 123.
Ve stanici přítomný pluh za pomoci dělníků od odboru vytahoval soupravu po 2-3 vozech.
Konečně po více jak dvouhodinné námaze vyproštěn vlak celý a odeslán s 3 hod. zpožděním dále.
Po dohodě s orgánem odboru pro udržování dráhy panem ing. Šujanem, uzavřena též kolej III pro dopravu a zůstala pro dopravu pro zbytek dne a celou noc na 2/I. 24 výhradně kolej první, když i nákladní doprava byla na 24 hod. na rozkaz řsd. zastavena.
Zbytek noci uběhl celkem klidně.
Příštího dne, 2/I., se počasí uklidnilo, zdálo se, že i příroda je unavena a odpočívá.
Hned zrána dojelo několik set dělníků na výpomoc od různých odborů, mimo to 2 roty pionýrů bratislavské posádky.
Těmto lidem se podařilo vyprostiti stanici ze spoust sněhových a odpoledne uvolněny již všechny koleje a počato s odvážením sněhu, jehož vyvezeno přes 300 vagonů. (Č. 110/24)
Dne 30. ledna najela sunutá souprava vl. 144S při posunu zezadu na stojící vl. 8613, přičemž vykolejil služební vůz vl. 144S. Z cestujících nebyl zraněn nikdo (Č. 209).
28. května vyskočil z vyjíždějícího vl. 113 poblíže stanoviště č. 3 cestující Jan Eberl z Bratislavy; zevních zranění neutrpěl; byl převezen do nemocnice v Bratislavě (Č. 1025).
V červnu položeny poblíž stanoviště čís. 3 v koleji č. 3 výměna číš. „A“ a v koleji č. 4 výměna č. „R“, čímž umožněna přímá jízda vlaků z koleje III. na odstavní koleje IV. - VII. Nová spojka mám velký význam pro odstavování vlaků, umožňujíc přímý vjezd na odstavní keleje, jednak zkracujíc značně přistavování vozů ku skladišti, tím, že není více třeba vyjížděti na výjezdové výměny na straně ku Sv. Jůru, vzdálené asi 800 m.
2. srpna vypadl při výjezdu rychlovlaku 18 skladový dělník Sylvestr Fekete dopr. úř. v Bratislavě hl. n. a utrpěl pádem těžké zranění; byl převezen do Bratislavy do nemocnice (Č. 1346).
21. srpna přejeta vl. 829 na přejezdním km 78 kráva, nehodu zavinila pasačka sama tím, že sama otevřela zavřené zábrany (Č. 1450).
9. září takzvaný robotnický vl. 2021 dojel přeplněn cestujícími do té míry, že zde čekajících asi 400 lidí, ponejvíce dělníků, nenalezlo více místa ve vlaku. Souprava vlaku č. 2021, která má dle doplňku sestávati z 1Dg, 1Rh, 10Cmn měla pouze šest osobních vozů. Poněvádž cestující, kteří obsadili střechu, schůdky na náraznících seděli a stáli, nebylo možno přiměti k sestoupení, odepřel výpravčí vlak vypraviti obávaje se neštěstí; rozezlenými dělníky byly poté zadrženy i následujíci vlaky 833 a 823, ktoré zabránili, aby byly vlaky dále vypraveny. Cestujíci vyhrnuvše se z vlaků naplnili kolejiště a znemožnili položením pražců na koleje v projetí rychlíku č. 99. Vyžádána pomoc četnické stanice v Bratislavě seřad. nádr. se ukázala nedostatečnou. Cestující dopraveni teprve později pomocným vlakem. Železniční personál byl přitom ohrožován, nemluvě o poznámkách, jež mu bylo vyslechnouti (Č. 1542).
9. října při sestavování vlaku 359R vykolejily dva vozy. Zraněn nikdo (č. 1671).
Koncem léta počalo přestavováni kulovačky v Bratislavě seřad. nádr., které se protáhlo až skoro do konce roku. Aby bylo ulehčeno seřad. nádraží, jehož výkonnost částečným vyloučením kulovačky z dopravy byla omezena, dirigovány některé vlaky do zdejší stanice, odkudž poté vypravovány přímo dále. Při této příležitosti se prokázal význam nové spojky III. a IV. koleje.
V letošní kampani započaly provoz cukrovaru v Dynamitce. Situace, která byla vždy pro Bratislavu seř. nádr. svízelnou, stížena ještě více a byly k odlehčení Seřad. nádr. dirigovány vlaky dle potreby k nám. Dle nařízení měly býti zde sestavovány pouze vlaky přesně řazené, což však nebylo možné vždy dodržeti, čímž vznikala spousta posunů a tím samozřejmě trpěl pravidelný provoz.
Odstavování vlaků se řídilo dle skutečné potřeby, přesto však denní obrat přesahoval některé dny 400 vozů, které s tu vystřídaly. Přes obtížnou, ba někdy v kritickou situaci minula kampaň bez jakékoli větší nehody.
10. listopadu najel stroj sestavující vlak na řadu vozů tak prudce, že vykolejil stroj a vůz. Zraněn nebyl nikdo (Č. 1827).
11. listopadu vpustil výměnář Frant. Cséplö vl. 2021 místo na první kolej na kolej třetí proti vlaku 878. Omyl zpozorován a vl. 2021 zavčas zastaven (č. 1839).
22. prosince zastavil vl. 810 při vjezdu do stanice, poněvadž měl cestu zatarasenou strojem vl. 13 stojícím přes hranice výměny č. 9.
Rok 1925
27. března vykolejovaly při posunu s vlakem 880 prázdné vozy Kl (Bd) 19098 a Jko 620323.
Č. 510.
11. dubna při posunu s vl. 889 ve 4 h. zachycen stupátkem posunovaného vozu jízdní dělník Frant. Koutný a těžce zraňen vnitřně.
Brzy po převezení do nemocnice v Bratislavě zemřel.
Č. 591.
Koncem července zaměněny výměny č. 7 a 9 za nové,
záměnu prováděl četařský kurs z Bratislavy.
Koncem srpna postaveny nové zábrany na tak zv. velké a malé rampě v km 7.7 a 8.0 s podzváněním. Zábrany zařízení oboje na jediný pohon obsl. výměnář ze stanoviště č. I. Tím stalo se stanoviště č. III, se kterého zřízení závory dosud uzavíral, přebytečným a dnem 2. září zrušeno.
Počátkem září štěrkována kolej prní v úseku od výjezdu do Bratislavy po přejezd v km 7.7; kolem 20. září počato se štěrkováním pravé koleje Žilina Bratislava mezi Račištorfem a Odbočnou.
24. září přejet a usmrcen vlakem č. 805 zahradnický pomocník
Jan Pancíř z Hodolan. Příčina: sebevražda.
Hlášení č. 179 ex 26.
V prosinci zavedeno elektrické osvětlení stanice a sice obou čekáren, lampárny, obou kanceláří (dopravní a přednostovy), peronu i příjezdu ku stanici. Mimo to zavedeno elektr. osvětlení i v naturálních bytech, t. j. přednosty, výpravčího i doz. výměn v km 7.0.
Osvětleny: nástupiště 5 lampami na stožárech před staniční budovou; 2 lampami na stožárech před výměn. stanovištěm č. II; staniční budova 2 světly na rozích budovy směrem k nástupišti, jedním světlem příjezd ku stanici; jedním světlem záchod; dopravní kancelář 2 světly, přednostova kancelář jedním světlem nástropním, čekárny II., III. tř. a lampárna po jednom světle, skladiště dvěma světly.
Rok 1926
12. září udeřil Štefan Fekete z Račištorfu č. 445 průvodčího vlaku Josefa Špillara z Bratislavy u vl. 2026 kamenem, poněvadž ho dal průvodčí zjistiti v Bratislavě policií, pro jakýsi delikt.
5. prosince k večeru rozpoutala se silná vichřice, doprovázená silným deštěm smíšeným se sněhem.
6. prosince déšť v noci ustal, zato vítr zesílil. K ránu přelomil vítr 3 sloupy telefonního a telegrafního vedení u příjezdu mezi kolonií a Seř. nádr. Odstranění na kolejích ležících sloupů trvalo delší dobu; vlak 809 vypraven po zdržení po nesprávné koleji do Bratislavy.
Později ráno, asi kolem 7 h porazil vítr celou řadu sloupů mezi Račištorfem Odbočkou a Bratislavou, takže vl. 829 a 99 jely opět po nesprávné koleji. Kolem 10 h zvrátil vítr další 2 sloupy poblíž stanoviště č. II a jeden dvojitý, který ze země vyvrátil a jeden jednoduchý, který přerazil. V těchto místech přetínalo trať 12 drátů různých linek, které nyní trať tarasily, bylo nutno je přestřihnouti.
Mezitím vyvrátil vítr ještě asi 5 - 6 sloupů (na straně k vesnici) mezi velkou a malou rampou, které čněly do kolejí a ohrožovaly jízdu po 2 koleji; bylo tudíž navrženo vyloučiti kolej č. II, a vlaky od Leopoldova jezdily po III. koleji.
Přervání vedení mělo za následek, že nebylo možné dorozumění s Bratislavou, vyjma seř. n., která musila zprostředkovati veškerou telefonicku korespondenci mezi námi a bratisl. nádražími. Kolem 17 hodiny přestal fungovati i telefon k vým. stanovišti č. I.
Během této doby, t. j. od 10 h do 17 h jezdily vlaky směru Račištorf-Odbočka po nesprávné koleji po Odbočku, kde přijížděly opět na správnou kolej. Návěštní linky byly porouchány už od noci.
K 17 hod zabezpečeny sloupy telefonního vedení mezi kanceláří a stan. č. I a kolej č. II uvolněna pro dopravu.
(2114/26)
7. prosince dopoledne byla situace nezměněna; k polednímu vítr oslábl, a přikročeno k opravě porouchaných vedení, t. j. sloupy narovnávány, povalené zvedány. Po poledni napjaty provisorní linky telefonní s výměn. stanovištěm č. I. a s odbočkou.
11. prosince vykolejil vl 860 při výjezdu z Bratislavy seřad. n. a asi pět posledních vyskočilo, jeden z nich úplně překocen. Vykolejenými vozy zataraseny trať do Račištofru a výjezdová kolej do Brat. hl. n. Odklizování překážky trvalo do rána 12. prosince, kdy trať úplně uvolněna.
Rok 1927
Zemětřesení dne 8. října
Dne 8. října v 20 hod 56 min bylo pocítěno dosti silné asi 5 vteřin trvající zemětřesení. V nejbližším okoli byly otřesy dosti silné tak, že zděšené obyvatelstvo opouštělo své byty.
Chvění v základech a doprovázející podzemní dunění působilo příšerným dojmem. Místy popraskaly i zdě domů.
Na bratislavském okolí byly místy otřesy značně silné.
Rok 1928
Vichřice 20. února
V noci z 19. na 20. února byla neobyčejně silná vichřice, která způsobila všude mnoho škody. Zde utrhla vítr u některého nákladního vlaku celou plechovou střechu z některého krytého vozu. Utrženou střechu vítr hnal přes deponované G vozy stojící na páté a sedmé koleji, poblíže 6. výměny. Větrem hnaná vozová střecha letěla takovou prudkostí, že u vozu Gg 151404, 123150, stojících na V a VII koleji, utrhla střechu brzdové budky a spadla na IX. koleji. Dle novinových zpráv obnášela rychlost větru 29 m za sekundu.
28. februara požár v kiosku
Dne 28. ferbura o 16h25 vznikl v kiosku požár. Jedna stěna uhořela značně. Požár byl želez. zaměstnanci uhašen.
12. marca sebevražda
Dne 12. marca v 18 hodin 03 minuty vrhnul se ve stanici Račištorf v km 7.8 v sebevražedném úmyslu pod jedoucí vlak 805 16-ročný školák Štefan Piš z Račištorfu č. 108, byl vlakem přejet a krátce na to zemřel. Zranění: zlomenina lebky, přeražení pravého ramenního kloubu a nadloktí, zlomenina pravého stehna a všech pravých žeber.
28. marca krádež v Dynamitce
Dne 28. marca vloupal se po 15. hodině neznámý pachatel do osob. pokladny zastávky Dynamitky a ukradl 84 Kč.
9. aprila krádež v Dynamitce
Dne 9. aprila vloupal se Imrich Takács, 18-ročný syn strážníka trati z domku č. 30 Imricha Takáče, do osobní pokladny zastávky Dynamitky, ukradl 50 Kč a 4 jízdenky. Po krádež byl na poplach strážníka trati Czizmazia chycen a policií zatčen.
Pachatel přiznal se též ke krádeži dne 28. marca. Vloupání provedl tím způsobem, že z čekárny podstrčil drát pod okénko výdejny jízdenek, obratem otevřel si okénko a peníze vybral ze zásuvky neuzamčené. Ukradené 4 jízdenky a 50 Kč bylo policií železnici vráceno.
Vykolejování při posunu den 13. dubna
Dne 13. dubna při posunu v 10h 10min vykolejovaly na čtrvrté koleji následkem neopatrného posunování 2 prázdné pracovní vozy a 3 vozy byly poněkud poškozeny.
Na vlakovou dopravu nehoda neměla vlivu.
Rok 1929
Zaváté koleje dne 16/I-29
Dne 16. januara v 17 hodin začala silná sněhová vánice a ve stanici na koleji 11. a 9. bylo deponováno 62 G vozů. Vzdor tomu, že jsme v 17 hodin žádali o okamžité odvezení těchto G vozů, aby tvoření závějú sněhových jimi nebylo podporováno, nebylo naši žádosti vyhověno a vozy byly zde ponechány. Následkem toho nahromadil se sníh na páté a sedmé koleji do výšky 40 cm v rozloze 300 metrů a obě koleje nebyly po dobu jednoho túdnu sjízdné. Odstranění sněhu vyžádalo nákladu asi 6000 Kč.
Sněhová vánice 26 - 29/I-29
Od 26. januara 1929 12 hodin do 29. januara 6 hod. byla neobyčejně silná sněhová vánice. Od 26. januara 24 hodin byla veškerá doprava mezi Pezinkem a Modrou pro velké sněhové závěje úplně zastavena. Staniční koleje pátá až jedenácta byly dosti značně zaváté a na nástupišti tvořily se závěje až 1.5 m vysoké, co působilo potíže při rozjíždění osob. vlaku. Ku př. vlak 827 nemohl se dne 28. januara vzdor tomu, že mu postrkoval druhý stroj po dobu jedné hodiny rozjeti.
Sněhová vánice, zastavení dopravy 8/II-29
Dne 7. februara 1929 v 17 hodin začala silná sněhová vánice a potrvala do 9. februara ve 3 hodiny po půlnoci. Pro vysoké sněhové závěje byla mezi Pezinkem a Trnavou doprava od 8. februara ráno do 9. februara v 11 hodin úplně zastavenaô závěje na trati dosáhly výšky 4 metrů. Při výjezdu směrem do Bratislavy seř. nádraží poblíže výměnářského stanovište II. byla na trati závěj 200 m dlouhá a 2 m vysoká. Doprava Račištorf - Bratislava seř. n. byla od 8/II. ráno do 9/II. 9 hodin rovněž úplně přerušena. Mezi Račištorfem a Bratislavou hl. nádr. trvala úplná přemlka dopravy od 8/II. 11 hodin. Výměny na bratislavské straně byly do výše 1 m zaváté. Dne 8. februara pracovalo zde na uvolnění stanič. kolejí 100 vojáků, ale veškerá práce byla marná, neb neobyčejně prudký vítr vše znova zavál. Dne 9/II. pracovalo zde celé dopoledne na uvolnění kolejí 200 vojájů a sněhový pluh prorážel větší závěje, ktoré v km 7.2 dosáhly výše 2.5 m a v km 7.5 výše 3.5 m.
Odvezení sněhu ze stanice a přilehlých tratí pracovními vlaky potrvalo do 25. februara 29. Pro nedostatek uhlí, strojů, velké mrazy (až -30 ˚C) a značný počet onemocnění želez. personalu chřipkou, byla osobní dorpava od 11./II. zredukována. O obvodu bratislavského ředitelství bylo odřeknuto 100 vlaků osobních a rychlíků.
Fr. Neits přejet vlakem
Dne 10/6. 1929 ve 4 hodiny 30 min. byla na trati Račištorf - Sv. Jur v km 10.2 nalezena vlakem přejeta mrtvola Františka Neitse, krejčovského mistra z Trnavy, Pekavská ulice č. 24. Jmenovaný byl v Bratislavě, měl u sebe jízdenku 3. tř. osobní vlak Bratislava hl. n. - Trnava, cestoval patrně domů vlakem 810 a vypadl asi z jedoucího vlaku.
Mrtvola měla levou nohu ujetou, vnitřnosti vytrhané a hlavu rozpoltěnou.
Rok 1930
Nové zabezpečovací zařízení
Ve snaze zajistiti co nejvíce bezpečnost provozu, bylo ve zdejší stan. postaveno a dne 20. ledna 1930 do činnosti uvedeno nové zabezpečovací zařízení, kterým docíleno plné zabezpečení výjezdu vlaku a sice tím způsobem, že pro vlak možno postaviti výjezdovou návěst na volno jen tehdy, byly-li výměny ležící v koleji, na kterou má vlak jeti, správně postaveny, uzamčeny a klíče vsunuty do klíčových dírek na hradle u výměnáře. Výjezdy vlaků ze stanice až na výjezdy z druhé koleje směrem k Račištorfu odbočce zajištěny nejsou.
Požár obilí při trati 5. 7. 30
Dne 5. července v 14h 24 zapálila se pšenice na poli F. J. Sprinzla, při trati u strážního domku č. 3 jiskřením za stroje vlaku 806 a shořela v rozměru 68 honů.
K pomoci přispěla vojenská pohotovost z vajnorského letiště a hasiči z Račištorfu, Vajnor, Sv. Juru, Pezinku a z Bratislavy.
Požárem byly též zničeny tři stožáry silnoproudového elektrického vedení. Bylo neobyčejně teplo a sucho (+32 ˚C) a slabý vítr od západu, takže se požár úžasně rychle šířil a hasiči nebyli sto oheň lokalisovat.
Požár obilí při trani dne 9. 7. 1930
Dne 9. 7. 1930 zapálil se jiskřením ze stroje vlaku 8602 mezi Bratislavou seř. n. a Račištorfem v km 0.6 ječmen Kristiána Wenzla z Račištorfu č. 285 a shořel v ploše 350 m2.
Rok 1931
Úraz při vlaku 810 dne 27/I. 31 na nástupišti
Dne 27. januara 1931 vyskočil na nástupišti v Račistorfu, v 20 hodin 40, v podnapilém stavu, na stupátko asi předposledního vozu vlaku 810, u doprav. úřadu Bratislava hl. n. jako nosič zaměstnaný pomoc. zaměstnanec Štefan Ježík, přitom spadl na zem a kolo vagonu rozmačkalo mu úplně šlapadlo pravé nohy. Po poskytnutí prvé pomoci byl převezen záchranným autem do stní nemocnce v Bratislavě. Úraz si sám zavinil.
Vykolejení voz vl. 677612 dne 5. února 1931
Při posunu vlaku 865 dne 5. februara 1931 v 10 hod. 8 odrazili vlakovým strojem z třetí koleje přes výměny č. 11. 10. 9. 8. na kolej sedmou skupinu 11. prázdných uhláků, která při prudkém odrazu na skupinu 35. na koleji sedmé stojících vozů tak silně narazila, že asi 3 m za kořenem výměny č. 8 vůz hl 677612 oběma koly přední osy vykolejil. Na provoz nehoda neměla vliv.
Sněhová vánice den 7. a 8. února 1931
Dne 7. a 8. února 1931 strhla se za silného sněžení prudká sněhová vánice. Poněvadž pro silné sněžení dopravná služba v Bratislava hl. nádraží značně vázla, měly vlaky po oba dva dny veliké zpoždění. V noci ze 7. na 8. února a dopoledne dne 8. února byla k odstranění závěji v trati Bratislava seř. n. - Modra zavedena jízda sněhovým pluhem.
K zastavení provozu nedošlo.
Porucha vlakového stroje u vl. 879 dne 9. februara 1931
Dne 9. februara 1931 narazil ve stanici Račištorf na přechodu v km 8. vlakový stroj vyjíždějícího vlaku 879 na koleji třetí na ochrannou kolejnici, která následkem mrazů (-11 ˚C) předním koncem byla asi 15 cm vyzdvižena. Na stroj byly nárazem uraženy 4 pravé pružnice. Stroj stal se k službě neschopným. Vlak zpozdil se vyčkaním pomoc. stroje 2 hodiny. Jiné vlaky zpozděny nebyly. Jiných následků rovněž nebylo.
0 komentárov:
Zverejnenie komentára